16.kapitola
Podobenství o nepoctivém správci
1Svým učedníkům řekl: "Byl jeden bohatý člověk a ten měl správce, kterého obvinili, že špatně hospodaří s jeho majetkem. 2Zavolal ho a řekl mu: ,Čeho ses to dopustil? Slož účty ze svého správcovství, protože dále nemůžeš být správcem. ´ 3Správce si řekl: ,Co budu dělat, když mne můj pán zbavuje správcovství? Na práci nejsem, žebrat se stydím. 4Vím, co udělám, aby mne někde přijali do domu, až budu zbaven správcovství!´ 5Zavolal si dlužníky svého pána jednoho po druhém a řekl prvnímu: ,Kolik jsi dlužen mému pánovi?´ On řekl: ,Sto věder oleje.´ 6Řekl mu: ,Tu je tvůj úpis; rychle sedni a napiš nový na padesát.´ 7Pak řekl druhému: ,A kolik jsi dlužen ty?´ Odpověděl: ,Sto měr obilí.´ Řekl mu: ,Tu je tvůj úpis; napiš osmdesát.´ 8Pán pochválil toho nepoctivého správce, že jednal prozíravě. Vždyť synové tohoto světa jsou vůči sobě navzájem prozíravější než synové světla. 9Já vám pravím: I nespravedlivým mamonem si můžete získat přátele; až majetek pomine, budete přijati do věčných příbytků.
O majetku
10Kdo je věrný v nejmenší věci, je věrný také ve velké; kdo je v nejmenší věci nepoctivý, je nepoctivý i ve velké. 11Jestliže jste nespravovali věrně ani nespravedlivý majetek, kdo vám svěří to pravé bohatství? 12Jestliže jste nebyli věrni v tom, co vám nepatří, kdo vám dá, co vám právem patří? 13Žádný sluha nemůže sloužit dvěma pánům. Neboť jednoho bude nenávidět, a druhého milovat, k jednomu se přidá, a druhým pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i majetku." 14Toto vše slyšeli farizeové, kteří měli rádi peníze, a posmívali se mu. 15Řekl jim: "Vy před lidmi vystupujete jako spravedliví, ale Bůh zná vaše srdce: neboť co lidé cení vysoko, je před Bohem ohavnost.
Výroky o Zákonu
16Zákon a Proroci až do Jana; od té chvíle se zvěstuje království Boží a každý si do něho vynucuje vstup. 17Spíše pomine nebe a země, než aby padla jediná čárka Zákona.
O rozluce
18Každý, kdo propouští svou manželku a vezme si jinou, cizoloží; kdo se ožení s tou, kterou muž propusil, cizoloží.
Podobenství o boháči a Lazarovi
19Byl jeden bohatý člověk, nádherně a vybraně se strojil a den co den skvěle hodoval. 20U vrat jeho domu lehával nějaký chudák, jménem Lazar, plný vředů, 21a toužil nasytit se aspoň tím, co spadlo se stolu toho boháče; dokonce přibíhali psi a olizovali jeho vředy. 22I umřel ten chudák a andělé ho přenesli k Abrahamovi; zemřel i ten boháč a byl pohřben. 23A když v pekle pozdvihl v mukách oči, uviděl v dáli Abrahama a u něho Lazara. 24Tu zvolal: ,Otče Abrahame, smiluj se nade mnou a pošli Lazara, ať omočí aspoň špičku prstu ve vodě a svlaží mé rty, neboť se trápím v tomto plameni.´ 25Abraham řekl: ,Synu, vzpomeň si, že se ti dostalo všeho dobrého už za tvého života, a Lazarovi naopak všeho zlého. Nyní on se tu raduje, a ty trpíš. 26A nad to vše jest mezi námi a vámi veliká propast, takže nikdo - i kdyby chtěl, nemůže přejít odtud k vám ani překročit od vás k nám.´ 27Řekl: ,Prosím tě tedy, otče, pošli jej do mého rodného domu, 28neboť mám pět bratrů, ať je varuje, aby také oni nepřišli do tohoto místa muk.´ 29Ale Abraham mu odpověděl: ,Mají Mojžíše a Proroky, ať je poslouchají!´ 30On řekl: ,Ne tak, otče Abrahame, ale přijde-li k nim někdo z mrtvých, budou činit pokání.´ 31Řekl mu: ,Neposlouchají-li Mojžíše a Proroky, nedají se přesvědčit, ani kdyby někdo vstal z mrtvých.´"