15.kapitola
Podobenství o ztracené ovci
1Do jeho blízkosti přicházeli samí celníci a hříšníci, aby ho slyšeli. 2Farizeové a zákoníci mezi sebou reptali: "On přijímá hříšníky a jí s nimi!" 3Pověděl jim toto podobenství: 4"Má-li někdo z vás sto ovcí a ztratí jednu z nich, což nenechá těch devadesát devět na pustém místě a nejde za tou, která se ztratila, dokud ji nenalezne? 5Když ji nalezne, vezme si ji s radostí na ramena, 6a když přijde domů, svolá své přátele a sousedy a řekne jim: ,Radujte se se mnou, protože jsem nalezl ovci, která se mi ztratila.´ 7Pravím vám, že právě tak bude v nebi větší radost nad jedním hříšníkem, který činí pokání, než nad devadesáti devíti spravedlivými, kteří pokání nepotřebují.
Podobenství o ztraceném penízi
8Nebo má-li nějaká žena deset stříbrných mincí a ztratí jednu z nich, což nerozsvítí lampu, nevymete dům a nehledá pečlivě, dokud ji nenajde? 9A když ji nalezne, svolá své přítelkyně a sousedky a řekne: ,Radujte se se mnou, poněvadž jsem nalezla peníz, který jsem ztratila.´ 10Pravím vám, právě tak je radost před anděly Božími nad jedním hříšníkem, který činí pokání."
Podobenství o marnotratném synu
11Řekl také: "Jeden člověk měl dva syny. 12Ten mladší řekl otci: ,Otče, dej mi díl majetku. který na mne připadá.´ On jim rozdělil své jmění. 13Po nemnoha dnech mladší syn všechno zpeněžil, odešel do daleké země a tam rozmařilým životem svůj majetek rozházel. 14A když už všechno utratil, nastal v té zemi veliký hlad a on začal mít nouzi. 15Šel a uchytil se u jednoho občana té země; ten ho poslal na pole pást vepře. 16A byl by si chtěl naplnit žaludek slupkami, které žrali vepři, ale ani ty nedostával. 17Tu šel do sebe a řekl: ,Jak mnoho nádeníků u mého otce má chleba nazbyt, a já tu hynu hladem! 18Vstanu, půjdu k svému otci a řeknu mu: Otče, zhřešil jsem proti nebi i vůči tobě. 19Nejsem už hoden nazývat se tvým synem; přijmi mne jako jednoho ze svých nádeníků.´ 20I vstal a šel ke svému otci. Když ještě byl daleko, otec ho spatřil a hnut lítostí běžel k němu, objal ho a políbil. 21Syn mu řekl: ,Otče, zhřešil jsem proti nebi i vůči tobě. Nejsem už hoden nazývat se tvým synem.´ 22Ale otec rozkázal svým služebníkům: ,Přineste ihned nejlepší oděv a oblečte ho; dejte mu na ruku prsten a obuv na nohy. 23Přiveďte vykrmené tele, zabijte je, hodujme a buďme veselí, 24protože tento můj syn byl mrtev, a zase žije, ztratil se, a je nalezen.´ A začali se veselit. 25Starší syn byl právě na poli. Když se vracel a byl už blízko domu, uslyšel hudbu a tanec. 26Zavolal si jednoho ze služebníků a ptal se ho, co to má znamenat. 27On mu odpověděl: ,Vrátil se tvůj bratr, a tvůj otec dal zabít vykrmené tele, že ho zase má doma živého a zdravého.´ 28I rozhněval se a nechtěl jít dovnitř. Otec vyšel a domlouval mu. 29Ale on mu odpověděl: ,Tolik let už ti sloužím a nikdy jsem neporušil žádný tvůj příkaz; a mně jsi nikdy nedal ani kůzle, abych se poveselil se svými přáteli. 30Ale když přišel tenhle tvůj syn, který s děvkami prohýřil tvé jmění, dal jsi pro něho zabít vykrmené tele.´ 31On mu řekl: ,Synu, ty jsi stále se mnou a všecko, co mám, je tvé. 32Ale máme proč se veselit a radovat, poněvadž tento tvůj bratr byl mrtev, a zase žije, ztratil se, a je nalezen.´"
